K tomu, abychom porovnali evropský a japonský přístup k sedanům nižší střední třídy, jsme se rozhodli otestovat dva jeho čelné představitele: Astru a Almeru.
Sedany Nissan Almera a Opel Astra lze považovat za typické představitele
vozů nižší střední třídy. Pokud si nebudeme všímat designu, pak základní
rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že Astra má o 175 mm menší celkovou délku,
avšak o 70 mm větší rozvor. Almera má delší převisy karoserie – přední o 85
mm a zadní o 160 mm. Tento rozdíl, který se projevuje jak na estetickém
dojmu, tak i na objemu vnitřního prostoru, je důležitý. Naopak téměř shodná
je cena vozů. Čtyřdveřový Opel nižší střední třídy se zážehovým motorem 1.4
16V a výbavou Club, který jsme si vybrali pro porovnání, u nás stojí 449
900 Kč včetně DPH. Zákazník v něm najde například airbagy pro řidiče
a spolujezdce, centrální zamykání s imobilizérem, pylový mikrofiltr,
tónovaná skla oken a v neposlední řadě též systém upevnění dětské sedačky
Isofix. Soupeř značky Nissan, poháněný benzinovým agregátem 1.5 a opatřený
výbavou Comfort, se prodává za 445 500 Kč. Je přitom zajímavé, že se může
pochlubit bohatší výbavou: kromě prvků uvedených u Astry má navíc třeba
elektrické ovládání předních bočních oken i seřizování zrcátek a dokonce též
klimatizaci. Doplňme jen, že jsme porovnávacímu testu podrobili exemplář
s řadou příplatkových prvků, jako byly například čtyři bezpečnostní vaky či
litá kola.
Stylistické rozdíly
Zcela samozřejmě se rozdíl mezi kompaktními sedany značek Nissan a Opel
projevuje nejvýrazněji v jejich „kabátech“. Lehce se dá určit původ vozu
Astra – podobný design by sotva mohl vzniknout v Japonsku nebo ve Státech.
Naopak v sedanu Nissan Almera vyjádření „národního“ charakteru prakticky
chybí. Opel v tříprostorové verzi spatřil světlo světa o rok později než
výchozí hatchback a při tvarování jeho zadní části se rozhodujícím motivem
stala snaha o unifikaci zadních dveří s pětidveřovou variantou hatchbacku.
Výsledkem této snahy je fakt, že záď sedanu neladí tak harmonicky s boční
siluetou automobilu, jako se to podařilo u výchozího vzoru – Astry se strmě
ukončenou zádí.
U sedanu Almera si návrháři nedělali příliš velké starosti s unifikací
zadních dveří, takže vůz působí svým bočním profilem ladněji než Opel. Na
druhé straně ale může ztratit u řady zákazníků body za vyumělkovanou masku
chladiče.
Když mluvíme o designu interiéru, máme na mysli především provedení
přístrojové desky. Kdybychom chtěli nakreslit něco jako průměrnou palubní
desku u nynějších automobilů této třídy, dostali bychom se k tomu, co nabízí
Astra – nenápaditě pedantskou, i když nikoliv neelegantní a souměrnou
přístrojovou desku. Přitom všechny díly k sobě pečlivě lícují a jsou
zhotoveny z poměrně jakostních plastů. Zkrátka: interiér Astry se zřejmě
zalíbí zákazníkům s konzervativním vkusem. Provedení interiéru Almery působí
živějším a možná i modernějším dojmem, avšak tvarová složitost palubní desky
a zejména pak středové konzoly si nemusí získat mnoho obdivovatelů. Kvalita
výrobního zpracování i použitých materiálů jsou samozřejmě mimo jakoukoli
kritiku.
| V interiéru Opelu převládají kvalitní a na omak příjemně měkké plastové materiály. |
Palubní deska Nissanu je z hlediska funkčnosti dobře rozčleněná a nechybí jí ani přehlednost. Ovládání audiosoupravy umístěné na volantu sedanu Almera je velmi pohodlné. |
Rozvor hraje roli
Sedadlo řidiče v Almeře obklopuje tělo podstatně lépe než v Astře. Navíc má
Nissan nastavitelnou výšku volantu, což Opel za tyto peníze nenabízí.
U německého automobilu je však zato možné velmi snadno nastavit na
libovolnou výšku sedák. Nehledě na různost možností, v obou vozech se může
velmi pohodlně a bez problémů usadit řidič takřka jakékoli postavy.
Pokud jde o prostor na zadních sedadlech, pak Almera i Astra mají téměř
shodnou jak šířku, tak i výšku vnitřního prostoru. Pokud si ale dozadu
sednou tři lidé, pak na hlavy vnějších cestujících Almery „tlačí“ boční
zkosení střechy více, než je tomu v Astře. Delší rozvor Astry je zřetelně
patrný v tom, že cestující vzadu mají více místa pro nohy. Jestliže objem
zavazadelníku obou automobilů není v této třídě přímo rekordní, pak k tomu
skutečně nemá daleko. Téměř stejné je i jejich rozvržení. Jak je zvykem
u sedanů této třídy, opěradlo zadních sedadel je možné buď částečně, nebo
úplně sklopit. Nedostatkem obou vozů je poměrně malý otvor víka
zavazadelníku, který omezuje výšku převážených předmětů.
Různá dynamika
Srovnání akcelerace Almery a Astry předvedlo naprosto rozdílný charakter
seřízení pohonných jednotek. Nissan výborně táhne „odspodu“, což je
neocenitelné zejména v městském provozu – rozjezdy a změny rychlosti
probíhají plynule, bez průtahů a zbytečného přeřazování. Avšak vytáčet tento
čtyřválec do vyšších otáček není přínosné. Plochá křivka průběhu točivého
momentu totiž hovoří o tom, že charakteristiky motoru víceméně nedovolují s tříprostorovým
Nissanem tak říkajíc „vystřelit“ z místa.
Zcela jinak je tomu u Astry. Pokud při rozjíždění na zelenou razantněji
nesešlápnete pedál akcelerátoru, budou vám všichni, kdo stáli na semaforu
vedle vás, vesele mávat. Při nízkých otáčkách se prostě motoru moc nechce
zabírat. Není však třeba propadat panice: pro to, aby se odjelo z místa
aktivněji, stačí jen málo – pro začátek 1500 otáček. Na rozdíl od motoru
Nissanu se totiž agregát v Opelu „točí“ velmi rád. To platí sice až od 2500
otáček za minutu, ale zátah se drží na slušné úrovni až k nejvyšším otáčkám.
Pokud se budeme přidržovat této zóny, budeme mít co dělat s velmi živým
vozem. Převody jsou viditelně kratší a jejich uspořádání je rovnoměrnější
než u ústrojí v Almeře. Tam jsme zaznamenali například poměrně velkou
„mezeru“ mezi třetím a čtvrtým převodovým stupněm. Zřetelně se to projevilo
při hodnocení pružnosti pohonných jednotek. Zrychlení z 60 na 100 km/h
trvalo Almeře 15,46 s, Astře jen 13,78 s. Nissan prohrál i v rozjezdu z 80
na 120 km/h, kdy potřeboval 26,13 sekundy proti 23,48 s u Opelu.
Jistě na silnici
Činnost mechanismů řazení obou převodovek nedělala žádné zvláštní problémy.
Snad jen Astra má dlouhé kroky řadicí páky při menší přesnosti. Nissan nám
předvedl krátké a bezchybné řazení, ale pozice by mohly být označeny
výrazněji.
Než se budeme zabývat ovladatelností Almery a Astry, musíme předeslat:
v tomto směru oba vozy nemají žádné vážnější nedostatky. Liší se jen
drobnostmi, které mohou méně zkušeným řidičům úplně uniknout. Citlivost
reakcí na pohyb volantem je u obou automobilů zcela dostatečná a téměř
shodná, také naklánění karoserie v otáčkách je mírné. Ale v přesnosti
ovládání a stabilitě pohybu Astra jasně vítězí. Almera opisuje trajektorii
o trochu méně pečlivě, což se projevuje v jemných korekcích jak na rovných
úsecích, tak i v povlovných obloucích. Astra má dále citlivější řízení
a lépe tlumí prudké nárazy z nerovností povrchu. Avšak v horském terénu
s ostrými zatáčkami se sedan Almera chová podle našeho názoru jistěji, a tím
řidiči umožňuje sportovnější jízdu.
Na velkých nerovnostech nám pérování Astry předvedlo lepší pohlcení energie.
Z hlediska ovladatelnosti a úrovně hlučnosti se tento sedan blíží k mistru
v těchto disciplínách – Fordu Focus. Almera však představuje velmi dobrý
průměr.
Oba účastníci testu poměrně tiše rozrážejí protiproud vzduchu, aerodynamika
o sobě dává vědět teprve při rychlostech nad 120 km/h. Hluk od pneumatik
Astra tlumí o trochu lépe a v izolaci motoru už je převaha Opelu jasně
zřetelná. Pohonná jednotka Almery je poměrně flegmatická při vysokých
otáčkách a také rozeznívá svou nelásku k vysokým oktávám. Zabarvení „hlasu“
německého motoru je příjemnější a hladina hluku nižší. Klimatizace obou vozů
je přibližně stejně výkonná a ventilátory nejsou hlučné.
Každý má své
Ne, nečekejte od nás, že teď vyhlásíme vítěze a poraženého v tomto
srovnávacím testu. Oba jeho účastníci představují natolik esteticky
i technicky propracované sedany nižší střední třídy, že jejich souboj byl
podle našeho názoru velmi vyrovnaný. Největší předností vozu Almera je
ochota jeho čtyřválce 1.5 táhnout „odspodu“. Motor 1.4 16V v Astře zase
poskytuje slušný zátah při středních a vyšších otáčkách. Opel má možná dále
o trochu lepší ovladatelnost a nižší hlučnost. Avšak ani Nissan není
v těchto parametrech příliš pozadu. A střihy jejich „kabátů“ a provedení
interiérů? Astra vyhoví konvenčněji založeným lidem, zatímco Almera osloví
zákazníky toužící po jisté okázalosti. A tak výběr kompaktního sedanu záleží
jen a jen na gustu zájemce.
| Zavazadlový prostor sedanu Almera poskytuje majiteli dostatečně velký základní objem 0,460 m3. |
Svým „kufrem“ Astra nezaostává za Almerou, neboť jeho základní objem činí také slušných 0,460 m3. |
Opel Astra 1.4 16V Club |
|
Motor |
zážehový čtyřválec |
Zdvihový objem (cm3) |
1389 |
Max. výkon (kW/k) |
66/90 |
při otáčkách/min |
6000 |
Max. točivý moment (N.m) |
125 |
při otáčkách/min |
4000 |
Max. rychlost (km/h) |
180 |
Zrychlení 0–100 km/h (s) |
13,0 |
Počet převodových stupňů |
5 |
Pohotovostní hmotnost (kg) |
1163 |
Zavazadelník (m3) |
0,460 |
Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace) (l/100 km) |
-/-/7,2 |
Rozměry: délka/šířka/výška/rozvor (mm) |
4252/1709/1425/2606 |
Poháněná kola |
přední |
Cena |
449 900 Kč |
Nissan Almera 1.5 Comfort |
|
Motor |
zážehový čtyřválec |
Zdvihový objem (cm3) |
1498 |
Max. výkon (kW/k) |
66/90 |
při otáčkách/min |
5600 |
Max. točivý moment (N.m) |
128 |
při otáčkách/min |
2800 |
Max. rychlost (km/h) |
173 |
Zrychlení 0–100 km/h (s) |
13,8 |
Počet převodových stupňů |
5 |
Pohotovostní hmotnost (kg) |
1105 |
Zavazadelník (m3) |
0,460 |
Spotřeba paliva (město/mimo město/kombinace) (l/100 km) |
-/-/6,6 |
Rozměry: délka/šířka/výška/rozvor (mm) |
4425/1695/1445/2535 |
Poháněná kola |
přední |
Cena |
445 000 Kč |
Opel Astra 1.4 16V Club
Nissan Almera 1.5 Comfort
decentně elegantní styling |
kvalitní materiály v interiéru |
přesné a citlivé řízení |
chudší výbava |
od spodních otáček vitální motor |
jistější jízdní vlastnosti |
výborné výrobní zpracování |
mírně větší hlučnost |