Kůpil děckám kolotoč a už tam blbnou celé tédeň.
To mě nezajímá co ty řekneš doma ženě ty Jaryne.A netykejte mi já jsem s Váma husy nepás.
Mě je tak blbě že nemám ani tužku
tak panove...co to bude..... 2 sifony..... a dal? .... nic dal, 2 sifony....
repete... co prosim? ... no jeste jednuc ne? ... ja bych prosil ten zmrzlinovy pohar.... ne nic sifon dva.... sifon podavame jenom ke kave... tak dvakrat kavu.... neee doktore ty to fakt kazis... nech ho hnupa...... kdo je u vas hnup? .... ja bych prosil dva cukriky
ja bych si vzal 3 ty obleky..... bohousku, to by myslim nebylo spravne... no co toz na to nemam nebo co? ..... nechtel bys nejakou kravatu? ... aale tu ne, kdyt je to cele nake posrate... naku pestru mi vyber.... no prosimte tady pred lidma....
Otík Rákosník: Pane Pávek, já nechci k Turkovi!
Karel Pávek: Už sem řek, po žních jdeš k Turkovi!
Turek: Cože? Ke mně? Leda až pokvetou hrábě!
Karel Pávek: Si je doma prohlídni, možná už mají pupeny!
doktor Skružný: Chceš lázně, Bedřichu?
Bedřich Rambousek: Nechci, to mi nedělalo dobře.
doktor Skružný: Tak jeď k moři. Zavři hospodu a jeď.
Bedřich Rambousek: Tam jsem byl. Předloni. Tam trpím průjmama.
doktor Skružný: Tak jeď do Tater.
Bedřich Rambousek: Já nesnáším vejšky.
doktor Skružný: Tak víš, kam jeď. Jeď do Pelhřimova. Prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš... Další!
doktor Skružný: Mařenko, vy jste v obličeji krásná, ale ze všeho nejradši mám tu vaši pánev, ta je nádherná.
Mařenka: Vy jste ale sprosťák, pane doktore.
doktor Skružný: Pánev je nádoba na smažení, děvenko. To byste měla vědět. A tu druhou máte taky pěknou.